Nejčastější kožní onemocnění u dětí

Kůže pokrývá celé tělo a jako celek tvoří důležitý lidský orgán. Odráží mnohé projevy vnitřních i celkových onemocnění. Kožní nemoci novorozenců a kojenců jsou podmíněny jejich lehce zranitelnou kůží a nižší místní i celkovou obranyschopností. Trpí chorobami nehnisavými, hnisavými, alergickými, ale i nemocemi vyvolanými parazity, viry nebo plísněmi.

Intertrigo (opruzení)

Vzniká mechanickým a chemickým drážděním kůže. Mechanickým faktorem je tření kožních záhybů o sebe nebo o nevhodný oděv; mezi chemické faktory patří pot, moč, stolice, zvratky, prací prostředky. Vznik opruzení podporuje nedostatečná hygiena. Kůže zarudne, může macerovat a mokvat, bolí a pálí. Nejčastěji postihne okolí konečníku, genitálií, kožní záhyby na krku, axily. Sekundárně může dojít k bakteriální nebo mykotické infekci.

Ve stadiu mokvání přikládáme obklady s Jarischovým roztokem nebo s heřmánkem, případně vysoušíme genciánovou violetí. Je vhodné kůži větrat, dítě často přebalovat a pokud možno nechat rozbalené jen pod plenou. Po zlepšení používáme vhodné masti (Calcium panthotenicum, Pityol, mast s rybím tukem). Při infekci se aplikuje mast s antibiotiky a antimykotiky.

Dermatitis seborhoica (seboroická dermatitida)

Objevuje se z nejasné příčiny v prvních třech měsících života jako silné zčervenání kůže s tvorbou mastných šupin, které vznikají olupováním povrchových vrstev kůže a zvýšenou tvorbou mazu. Postihuje především vlasatou část hlavy, obočí a kožní záhyby. Nesvědí. Nejtěžší formou je tzv. Leitnerova nemoc, při které jsou velké plochy kůže červené, suché, lesklé a pokryté šupinami. Léčba je symptomatická, šupiny odstraní masti a oleje se salicylem (pozor na předávkování). Při sekundární infekci se podávají antibiotika a zvyšuje se přísun vitaminů skupiny B.

Atopický ekzém

Trápí více než 20 % populace, nejčastěji v rodinách s jinými projevy atopie (senná rýma, astma bronchiale). Jde o druh dědičně podmíněné přecitlivělosti. Alergenem jsou bílkoviny různého původu (potraviny, pyly, prach, bakterie apod.). Klinicky se obvykle projeví po přechodu na umělou stravu. Kůže se šupí a pokrývá zarudlými ložisky s papulózními projevy. Po zaschnutí mokvajících míst se objevují krusty. Pokožka svědí, dítě je neklidné, škrábe se a často dojde k sekundární infekci. Ekzém může vymizet, nebo přejít do chronického stadia. Někdy kožní projevy vystřídá alergická nemoc dýchacích cest (astma), nebo se vyskytují současně (dermorespirační syndrom). Těžší kožní projevy se léčí v nemocnici. Přikládají se obklady s heřmánkem nebo s Jarischovým roztokem.

Po ústupu mokvání používáme endiaronové nebo dehtové masti. Krátkodobě lze aplikovat masti s kortikoidy (Hydrokortizon, Prednisolon, Triamcinolon, Dexametazon). Při sekundární infekci podáváme antibiotika. Svědění tlumí antihistaminika (Zaditen, Fenistil). Ze stravy se vylučují potraviny zhoršující ekzém (čokoláda, ovoce) a odstraňují se vnější dráždivé faktory (umělá vlákna, parfémovaná kosmetika).

Impetigo

Hnisavé onemocnění kůže vyvolané nejčastěji stafylokoky a streptokoky. K vypuknutí přispívá nedostatečná hygiena. Prvním příznakem je puchýřek zpočátku vyplněný čirou tekutinou, která se následně zakalí. Okolí puchýře je zanícené, jemný kryt praská a nahradí ho krusta. Obsah puchýře může být i hnisavý.

Pokud si děti krusty škrábou, přenášejí infekci i na zdravou kůži. Impetigo často komplikuje jiné kožní nemoci (ekzém, svrab, zavšivení), tzv. impetiginizace. Dítě bez teploty se léčí lokálně obklady a snesením krust, mastmi s antibiotiky. Při celkových příznacích (teplota, zduření lymfatických uzlin) se antibiotika aplikují perorálně nebo injekčně.

Pedikulosis capitis (zavšivení)

Onemocnění způsobuje veš vlasová, která klade vajíčka (hnidy) na vlasy. Při sání dráždí kůži vlasaté části hlavy a způsobuje svědění. Škrábáním se může zanést infekce. Jasným důkazem zavšivení je nález hnid. K léčbě se užívá Difusil H92, který by měl usmrtit živé vši i hnidy.

Svrab

Onemocnění způsobuje zákožka svrabová, která si v rohové vrstvě kůže vrtá chodbičky dlouhé až jeden centimetr a na jejich konci klade vajíčka. Svrab se projevuje svěděním, zejména večer po uložení dítěte do teplého lůžka, drobnými narůžovělými papulkami a viditelnými chodbičkami. Nejčastěji se vyskytuje v jemné a teplé kůži (dlaně, plosky nohou, meziprstí, podbřišek). Léčí se natíráním celého těla, mimo obličeje, po tři dny sírovou mastí. Poté dítě vykoupeme a oblékneme do čistého prádla. Musí se přeléčit i ostatní členové rodiny.

Snadná zranitelnost a menší odolnost dětské kůže k infekci klade zvýšené nároky na hygienu a ošetření. Po každém znečištění pokožku důkladně omyjeme a osušíme, ošetříme vhodnou dětskou kosmetikou. Suchou kůži promašťujeme. Důležité je i pravidelné stříhání nehtů. Pokud ke kožnímu onemocnění dojde, zvýšíme hygienická opatření a pečlivě dodržujeme lékařem předepsané ošetřování pokožky.

Lenka Pazderová, dětská sestra